Pro vstup do Indonésie potřebuješ kromě platného pasu ještě tyto tři věci: vízum Vízum se dá udělat při příletu na místě, ale jednodušší je si ho udělat v klidu doma online. Při sjednávání online si dej pozor na různé překupníky, můžeš si připlatit nebo vízum nemusí být platné. Jediná oficiální cesta je přes oficiální stránky imigračního. Odkaz zde. Pro turisty je vhodný typ B1, který je na 30 dní a stojí 550 000 IDR (cca 800 Kč). Toto vízum se dá jednou prodloužit, tedy o dalších 30 dní, za stejný poplatek.  Překročení doby pobytu je považováno za trestný čin, takže pozor na délku strávenou v Indonésii. Neznamená to ale, že když máš zpáteční letenku za 62 dní tak tě hned pošlou za mříže. Jen si připlatíš. Na letišti při odletu na imigrační kontrole se platí poplatek 1 000 000 IDR (necelých 1 500 Kč) za každý jeden den navíc. Tento poplatek se platí v hotovosti. celní prohlášení Jde o jednoduchý formulář, který budeš mít za 3 minuty vyplněný. Lze ho vyplnit po příletu, ale pokud se tím nechceš zdržovat na letišti, můžeš si ho vyplnit i doma. Odkaz zde. Po přistání jim pak jen předložíš vygenerovaný QR kód. zdravotní prohlášení Stejně jako u celního prohlášení, se dá vyplnit již před odletem online a na letišti pak předložíš jen vygenerovaný QR kód. Odkaz zde.

Po Thajsku následuje i přehled útrat v Kambodži, tam jsme sice nestrávily celý měsíc, ale i ty 3 týdny rozhodně stály za to. Ceny jsou uvedeny za jednu osobu. ubytování: 3.040 Kč, což vychází cca 145 Kč/den jídlo: 6.244 Kč, což je cca 297 Kč/den výlety a vstupy: 5.640 Kč přeprava: 3.210 Kč půjčení motorek + benzín: 430 Kč (2 dny) SIM karta: 120 Kč + 30 Kč za tarif na týden vízum: 37 USD potápení: 95 USD (2 ponory) Celkem nás 3 týdny v Kambodži vyšly na 21.853 Kč. Příklady cen vyprání prádla: až 5 USD 1,5 litru vody v obchodě: 18 Kč ovocné smoothie: 20 – 50 Kč espresso: 20 – 60 Kč jídlo v průměrné restauraci: 70 – 200 Kč poplatek za výběr z bankomatu: 4 – 10 USD Jen upozorňujeme, že jídlo na ulici nemusí být vždy bezpečné. My osobně jsem jedly hlavně v restauracích a i tak jsme se žaludečním problémům úplně nevyhly. V Kambodži se dá smlouvat. Tuktuk či suvenýry se tak dají pořídit za lepší ceny, než prodejci řeknou napoprvé. 

Jedna z nejčastějších otázek se samozřejmě týká peněz. Takže, kolik jsme utratily za měsíc v Thajsku? Cena je uvedena za jednu osobu. ubytování: 4.332 Kč, což vychází na cca 144 Kč/den jídlo a pití: 5.262 Kč, což je cca 170 Kč/ den výlety a vstupy: 3.633Kč přeprava: 2.560 Kč půjčení motorek + benzín: 1.062 Kč (5 dní) SIM karta: 33 Kč + 195 Kč za tarif s daty (koupily jsme přímo na pobočce AIS, na letišti je zbytečně předražené) Celkem nás měsíc v Thajsku vyšel na 17.077 Kč. Nutno určitě poznamenat, že jsme první měsíc procestovaly hlavně sever Thajska, který byl o dost levnější, než jih. Další věcí je, že jsme hodně ochutnávaly, ale převážně street food na ulici. Na jídle se tedy dá dost ušetřit, ale také se může výrazně prodražit.Obě jsme zvyklé chodit, takže veřejnou dopravu, taxi atd. jsme používaly minimálně a to hlavně v Bangkoku. Příklady cen vyprání prádla: 26 Kč + 26 Kč za sušičku (někde i polovic, nebo naopak dvojnásobek) 1,5 litru vody v obchodě: 12 Kč ovocné smoothie: 25 – 70 Kč espresso: 20 – 60 Kč jídlo na ulici: 25 – 60 Kč jídlo v průměrné restauraci: 60 – 150 Kč KFC: 50 – 130 Kč poplatek za výběr z bankomatu 145 Kč vstup do většiny národních parků: 130 Kč půjčení motorky na jeden den: 163 Kč Spousta cen je v Thajsku ale smluvních. Samozřejmě nemáme na mysli v restauracích, nebo třeba ceny vlaků. Ve chvíli, kdy ale použijete k přepravě tuktuk, nebo kupujete nějaké suvenýry, většinou je možné se dostat na menší sumu.

Co k tomu potřebujete? pas vyplněné všechny 3 formuláře, které mají na imigračním úřadě pasová fotografie s bílým pozadím (lze udělat na místě ve vedlejším stánku za 100 THB) kopie pasu + kopie víza z pasu (lze také udělat ve vedlejším stánku za 4-6 THB) 1900 THB na poplatek Postup pro získání víz Pokud nejsou víza předem udělána online, je nutné dojít na pobočku Thajského imigračního úřad. V Bangkoku se nachází v IT Laksi Plaza ve 3.NP. Celý proces zde mají rozdělený do 4 kroků. Předtím, než se zařadíte do fronty, je třeba vyplnit všechny tři formuláře, které zde mají volně pro všechny žadatele. „Krok 1“ a „Krok 2“ u první úřednice se předloží všechny požadované dokumenty (vyplněné formuláře, pasová fotografie a kopie pasu a víza), po jejich kontrole dostanete pořadové číslo k dalšímu kroku. „Krok 3“ počkat na vyvolání čísla. Paní vyvolává většinou po 5 číslech po sobě jdoucích. Po vyvolání jdete do místnosti, kde čekáte na konkrétního úředníka dle vašeho čísla. Předložíte všechny dokumenty, pas a 1900 THB. „Krok 4“ Počkáte, než vám donesou pas, kde už je prodloužené vízum. Tipy na závěr Již hodinu před zavírací dobou obvykle nepřijímají nové žadatele do fronty k první úřednici. Otevírací doba je sice pevně stanovena, ale obvykle posoudí všechny žádosti v ten stejný den. Může se tedy stát, že Vám vydají víza i 2 hodině po zavírací době.

Před všemi buddhistickými chrámy se musí zouvat boty. Většinou je tam na ně připravená polička (nenoste je ani s sebou v ruce, vždy je nutné je nechat venku). Před vstupem do chrámu si sundejte pokrývku hlavy. Oděv by měl zakrývat minimálně kolena a ramena. Ženy by neměly být vyzývavě oblečeny ani mít výstřih. Buddhistický mnich či novic má zakázáno se dotýkat nebo být dotýkán ženou, či přijímat něco z její ruky. Žena nesmí vedle nich ani sedět. Když má mnich či novic něco přijmout od ženy, je to buď prostřednictvím může, nebo se rozloží na zem kus šafránového šatu nebo kapesníku, na který se věc položí a mnich si to poté může vzít. Do některých chrámu či míst je dokonce ženám vstup zakázán. Jako projev neúcty se jeví mít natažené nohy ke druhé osobě, či dokonce k Buddhovi nebo královské rodině (nohy jako nejnižší část těla jsou považovány za nečisté). Nohy si složte pod sebe nebo vedle sebe. Všechny druhy vyobrazení Buddhy jsou považovány za posvátné. Není tedy uctivé pořizovat nevhodné fotografie s Buddhou, dávat jeho sochy či obrazy do nočních klubů, či si ho nechat vytetovat. Dokonce se nesmí posílat ani soška či jeho vyobrazení v poštovním balíku.

Letenky do Thajska jsme se snažily poskládat co nejlevněji, takže jsme letěly z Vídně do Dammámu s Wizz Air, pak s Vistara do Bangkoku (s mezipřistáním v Indii) a nakonec s Thai Airways do Chiang Rai. Celkově nás to takto vyšlo na cca 9 000Kč i s odbaveným zavazadlem. Problém vznikl při přistání v Dammámu. Když jsme procházely pasovou kontrolou, chtěli po nás víza. Snažily jsme se doptat na co je potřebujeme, když neopustíme letiště, ale pán si stál za svým. Po několika minutách a nezodpovězených „proč“ nám jiný muž lámanou angličtinou řekl, že když znovu odbavujeme zavazadlo, potřebujeme víza. U okénka, kde je vyřizují nás poslali rovnou k automatům. Zde bylo nutné vše vypsat, naskenovat pas i otisky prstů. Zaskočila nás položka místa pobytu v Dammámu, ale tam jsme napsaly jen „letiště“. Celý proces vyřešení víz nám trval asi 30 minut (nebyla tam fronta). Největším překvapením (v tom špatném slova smyslu) byla ale cena. Za jedno vízum jsme platily 480 SAR, což je necelých 3 000 Kč. Samozřejmě jsme to poté zkoušely hledat a dohledaly jsme, že je toto bohužel běžná praxe ve více arabských městech. Upozorňuje na to i Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Při kratší době přestupu je určitě vhodné si udělat e-víza. Cena je stejná jako na letišti, nicméně ušetříte dost času na imigrační kontrole. Pro nás z toho vyplynulo jedno důležité ponaučení a to, že je nutné sledovat i podmínky tranzitu v jednotlivých zemích. Někdy se očividně víc vyplatí dražší letenka než znovu odbavovat zavazadlo.

Při výběru příručního zavazadla je důležitý účel cesty. Do hor se vám bude hodit lehčí batoh s pevnými zády, zatímco do města spíše oceníte praktický přehledný kufřík.   Povolená velikost příručního zavazadla dle aerolinek Ryanair: 40x25x20 cmWizzAir: 40x30x20 cmSmartWings: 55x45x25 cmEurowings: 55x40x23 cmEasyJet: 45x36x20 cm *Vždy je potřeba si ověřit aktuální informace přímo u letecké společnosti, rozměry se mohou mírně lišit.   Příklady možných variant zavazadel QUECHUA turistický batoh NH 500 30 l, objem: 30 litrů, hmotnost: 1000 g, rozměry: 48 × 29 × 26 cm• Výhody: hodně kapes, pevnější záda, pláštěnka, přezka přes hrudník• Nevýhody: neodpovídá přesně minimálním rozměrům příručního zavazadla (dá se zmáčknout) Cabin zero 28l, objem: 28litrů, hmotnost: 630 g, rozměry: 39 x 29.5 x 20 cm• Výhody: odpovídá rozměrům snad všech společností, je měkký – dá se případně zmáčknout, otevírání zepředu jako u kufru, má dohledatelné čidlo• Nevýhody: nemá pevná záda – nevhodné na delší túry, nemá postranní kapsy, uvnitř není rozdělen na přihrádky (pouze kapsa na notebook a 2 malé kapsy na předním díle) Travelite Cabin 2w Underseater 28l, objem: 28l, hmotnost: 2 kg, rozměry: 43x34x20 cm• Výhody: nepromokavý, boční kapsa na doklady, vyjímatelné pouzdro na kosmetiku, uzamykatelná hlavní přihrádka• Nevýhody: neodpovídá přesně rozměrům všech společností, vhodný jen do města