V předešlém článku o nejvyšší hoře Thajska jste se dočetli o začátku výletu, který obsahoval návštěvu národního parku Doi Inthanon a návštěvu slonů v Living Green Elephant Sanctuary.
Po tom, co jsme sjeli serpentýny z nejvyšší hory Thajska, ocitli jsme se mimo civilizaci za malými vesničkami u řeky a lesů. Když jsme vystoupili, před sebou jsme uviděli pět slonů na obřím prostranství, jak spokojeně baští nebo se prochází. Než jsme se k nim vydali, dostali jsme patřičná poučení o tom, jak se chovat a nechovat. Kdyby vás to náhodou někdy čekalo, tady jsou:
- Nestát za slonem, jelikož má velkej zadek, takže vy ho sice vidíte, ale on vás ne.
- Neutíkat před slonem, nebo začne utíkat taky. Na vás.
- Nesahat slonovi na břicho nebo vás nakopne.
- Nestát mezi dvěma slony, aby se nepřiblížily boky k sobě a neudělali z vás sandwich.
- Nesahat slonům do očí, protože to nemají rádi, stejně jako my.
- Neuhýbat slonovi s jídlem, protože ho to nečiní šťastným.

Dostali jsme na sebe modrý svršek a přes rameno tašku s dobrůtkami pro slony. Takže cukrovou třtinu a banány. Vešli jsme do ohrady a pomalu se rozešli k těm velikánům. Po chvíli už jsme je krmili a vychutnávali si kouzlo okamžiku. Vidět před sebou takového velkého majestátního tvora v nás vzbouzelo respekt.
Když nám vybrakovaly tašky, vyfotili jsme se, pomazlili a vyrazili na společné koupání do řeky. Sloni měli samozřejmě přednost, protože kdybychom se tam nahrnuli první my, asi si dovedete představit, co by z nás zbylo potom, co si sloni začali do vody lehat. Dostali jsme kyblíčky a cákali na slony vodu. Sloni zase chobotem cákali vodu na nás, a tak jsme tam blbli jako malí. Když už měli sloni dost, vydali se vyválet do jemné zeminy, která jim slouží jako ochrana proti slunci a všelijaké havěti. Poté, co dokončili svůj rituál, rozloučili jsme se s nimi a strávili ještě klidnou chvilku pozorováním.
Byl to opravdu krásný zážitek a rozhodně doporučujeme podpořit místa, kde se ke zvířatům chovají s láskou. My můžeme stanici Living Green Elephant Sanctuary jedině doporučit.
